Jdi na obsah Jdi na menu

Historie Střešovic, Založení farnosti, Stavba kostela

7. 2. 2018

 

Historie městské části Střešovice

Střešovice nebo-li také Třešovice, jsou historicky spjaty s kanonií Premonstrátů na Strahově. I když byly zpočátku majetkem českých knížat, roku 1143 je král Vladislav II. daroval Strahovskému klášteru. V roce 1572 byly sice prodány do světských rukou, ale po bitvě na Bílé hoře opět připadly Strahovu.

V roce 1756 založil opat Gabriel ve Střešovicích nový dvůr, který byl podle přilehlé kaple Panny Marie Královny andělů – pojmenovaný Andělka. Kaple byla zrušena v roce 1811, dvůr byl z větší části zbořen v roce 1970. Farním kostelem pro zdejší oblast byl kostel sv. Jana v Šárce. Kostel byl pro vzrůstající počet farníků nedostačující a začalo se jednat o jeho zvětšení, od toho bylo ale následně upuštěno pro značnou vzdálenost pro farníky ze Střešovic a Nebušic. Z toho důvodu byla farnost svatého Jana v Trávníčku následně 1. června 1887 rozdělena na dvě menší, a to na nebušickou a střešovickou.

Strahovský opat Zikmund Starý poté rozhodl o výstavbě nových farních kostelů: sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích a sv. Norberta ve Střešovicích.

Právě tak jako v Dejvicích a na mnoha jižních svazích dnešní Prahy byly i ve Střešovicích vinice. Zaměstnání také poskytovalo několik cihelen a opukových lomů. Už v 19. století se zde usazovali zedníci a stavební dělníci a vznikaly zárodky kolonií rodinných domků. Počet obyvatel se zvyšoval pomalu. Mohutný rozvoj, zejm. vilové zástavby, proběhl hlavně ve 20. a 30. letech 20. století.


 

Založení naší farnosti a stavba kostela svatého Norberta

Před samotným založením kostela sv. Norberta byla na Andělce pouze farní kaple, zřízená v prvním poschodí hospodářské budovy strahovské správy (nynější budova Tatranu Střešovice). Bohoslužby zde konali strahovští kněží.

Stavbu kostela inicioval opat strahovského premonstrátského kláštera Zikmund Starý. Stavba nového kostela pro střešovickou farnost započala v roce 1890 (základní kámen byl položen 7. května 1891) a skončila roku 1891, kdy jej 12. července benedikoval opat Zikmund Starý.

Titulárním patronem kostela se stal sv. Norbert z Xanten (*1082 +1134), zakladatel premonstrátského řádu a patron České země. Projekt kostela v novorománském slohu vypracoval arch. František Rožánek. Kostel je jednolodní se zvýšeným presbytářem – kněžištěm. Na levé straně kněžiště je do zdi zasazená mramorová deska s nápisem: "Bohu všemohoucímu o postavení tohoto chrámu svatého se postaral Zikmund Starý, opat strahovský, roku 1891". Podobný kostel nechal postavit také v Nebušicích. Oba patří Strahovskému klášteru.

Nově postavený a vysvěcený kostel sv. Norberta se majestátně tyčil nad Střešovicemi a pro okolní obyvatele byl naprosto nepřehlédnutelný. Spolu s farní budovou a domkem pro kostelníka to byly jediné stavby na tomto kopci, obklopené jen poli a vinicemi. I dnes se však kostel hrdě ční nad okolní zástavbou.

Kostel s délkou 44, šířkou 13 a výškou 15 metrů je zbudován v podobě kříže a se dvěma postranními kaplemi. V průčelí stojí vysoká čtyřhranná věž se vstupem zprvu po kamenných schodech, od úrovně kruchty, poté po dřevěném schodišti. V roce 1891 dostal chrám tři zvony: Zikmunda, Josefa a menší sanktusový, který se jako jediný dochoval do dnešních dob. Zvony Zikmund a Josef byly rekvírovány již v 1. světové válce. Dvojice náhradních zvonů pak v 2. světové válce. Teprve v roce 2002 byl do věže kostela zavěšen další zvon převezený z osamělého kostela v Aldašíně u Kostelce nad Černými lesy (z roku 1617). V opuštěném aldašínském kostele mu hrozilo poškození, možná i odcizení, neboť sám kostel byl několikrát vykraden. O pět let později (2006) přibyl ještě zvon Felix odlitý nově v Pasově. Aby zvony nepoškodila elektronika, zvoní se na ně ručně. V roce 2013 při generální opravě střechy kostela, byla zpevněna i sanktusová věžička a nejmenší z trojice zvonů se opět rozezněl. Tento jako jediný je poháněn elektricky a pravidelně zve věřící k modlitbě Anděl Páně.

Do roku 1951 byl kostel sv. Norberta vybaven výhradně dílem truhláře a sochaře Josefa Krejčíka. Byl tu hlavní oltář s velkým obrazem sv. Norberta a dva boční oltáře, kazatelna, zpovědnice, křtitelnice a lavice. V březnu roku 1951 byl z důvodu řízené likvidace Strahovského kláštera přemístěn do kostela na Norbertově oltář z kapitulní síně a kazatelna. Odstraněn byl původní novorománský oltář a nahradil ho strahovský. Ze zařízení Krejčíkova zůstaly pouze lavice a křtitelnice. Přemístění zařízení ze Strahova do chrámu sv. Norberta vykonali v březnu r. 1951 zdejší farníci: p. Buhr, Sochor, Jansa, Klapka a Tamasyy. Generální oprava kostela v roce 1978 měla za následek nové uspořádání liturgického prostoru v duchu obnovy druhého vatikánského koncilu: kromě položení nové pískovcové dlažby, byl vybudován nový obětní stůl podle návrhu ing. arch. Aleše Bořkovce.

Poslední změna interiéru kostela proběhla v roce 2003. Strahovský klášter ve svých prostorech obnovil kapitulní síň a přestěhoval své zařízení z Norbertova na původní místo. Nový svatostánek a sedadla pro kněze a přisluhující navrhl a vyhotovil kameník sochař Petr Váňa. V presbytáři na místě bývalého hlavního oltáře se nyní tyčí dominantní kříž. Z bílého stropu vyčnívá erb řádu premonstrátů. Na místě bývalé kazatelny stojí pískovcová socha svatého Norberta. Původně zdobila průčelí budovy Norbertina naproti kostelu.

V kostele sv. Norberta jsou dvě postranní kaple. Levá kaple je zasvěcena Panně Marii Sněžné. Obraz Panny Marie je od neznámého autora a je to jediná památka z bývalé farní kaple andělské původního hospodářského dvora. Na protější zdi je obraz dvou význačných osobností z dějin Strahovského kláštera. Je zde zobrazen biskup olomoucký Jindřich Zdík, který se sám stal premonstrátem a se svým bratrancem – českým králem Vladislavem II. založil roku 1140 klášter Strahov. Vedle biskupa Zdíka, je věrný portrét strahovského opata a pražského arcibiskupa Jana Lohelia (1586 – 1612), jenž bývá nazýván druhým zakladatelem Strahova. Jeho zásluhou byl klášter – chrám i konvent znovu vybudován.

Pravá kaple chrámu nese název sv. apoštola Filipa, podle oltáře s obrazem tohoto světce. Andílci s chleby a rybami připomínají Ježíšův zázrak z Janova evangelia o nasycení velkého množství lidí z pěti ječných chlebů a dvou rybiček. Symbolicky význam ukládá strahovským provizorům povinnost starat se o pokrmy pro řádové bratry.

Varhany na kůru zhotovené Fr. Schiffnerem pocházejí z doby dokončení výstavby kostela v roce 1891.

Křížovou cestu namaloval Otakar Voráček a kostelu ji roku 1898 darovala majitelka Petynky, paní Karolína Kabrnová.

V roce 2002 proběhla pod vedením Strahovského kláštera i vnější rekonstrukce kostela a Praha 6 instalovala venkovní halogenové osvětlení. Nejen díky němu je kostel vskutku důstojnou a honosnou dominantou Střešovic.

Vedle kostela na jeho jižní straně je farní budova č. 2, která pochází z roku 1891, postavená rovněž opatem Zikmundem Starým.